Proč se tvář má zasmušila?
Umřela mi moje milá.
Proč mé oko slzy roní?
Nedivte se, pláče pro ni.
Zítra v podvečerní dobu
již ji nésti budou k hrobu.
Kde já budu temné noci?
Nebudu ji vidět moci.
Ni ji k hrobu doprovodit,
ani hroudu na ni hodit.
Cesta moje cesta dlouhá,
bez úhony, poušť je pouhá.
Bez cíle je cesta moje,
bez naděje, bez pokoje.
A tu upomínka na ni
bolným steskem duši raní.
Údolím se cesta točí,
a já myslím na tvé oči.
Dál se cesta cestou pojí,
na lásku já myslím tvoji.
V lesíku se cesta tratí,
a já musím zaplakati.