Hluboká noc, tichá, jasná
jara strmém na vrcholu,
světly a v nich stínem krásná,
plná rozkoše i bolu.
Tramwaye pode mnou letí.
Šíjí, tváří silhouetty
sklánějí se ku objetí,
mizí, splynou... zář i květy.
Já zde vztýčen nade všemi.
Lásky dost je na té zemi.
Co jen šeptá hukot jezu?
Cítím sladkou vůni bezu.