Ach ruce, ubohé ruce!
V noc prázdnou zvedáte se v muce
a kol jen stíny, stíny objímáte,
až samy klesáte a umdléváte...
Ó ruce, umdlené ruce!
Ach oči, znavené oči!
Jste uhly, z nichž slední žár skočí.
Darmo se, oči mé, namáháte,
s tou, pro niž pláte, se neshledáte!
Je dobře, když v slzách shasínáte,
vy oči, ubohé oči!