Nechceš-li mně dát svou lásku,
chladnosti své strhni masku,
nedávej svůj život v sázku,
můžeš-li, jen sebe spas’! –
Takto vzdychá, takto prosí
v očích plno sladké rosy
jako květ, jenž v lůně nosí,
měsíci, tvůj vlídný jas!
– Prchni, prchni, prchni se mnou!
Don Juan však v dumu temnou
stopen neslyšel ten hlas.