Kolébá ji na svém klínu.
„Co děláš v zdí těchto stínu?“
– Do kláštera zeleninu
vozí otec, zahradník.
Každý kout znám v domě tady,
vše jsem proslídila všady,
tajnou chodbou ze zahrady
přijít sem lze v okamžik;
vítr vozík nenadále
zvrh’ mi, liják hnal mne dále.
a tak až sem krok můj vnik’.