Skip to content
1853–1912

Poslední láska Dona Juana. (XXVI.)

Jaroslav Vrchlický

Aj, Madonny pod obrazem v koutě stěna padá na zem, a tam otvor zeje rázem; jak má zraku uvěřit?

V pološeru, polojase dívčí tvář v něm usmívá se, oko tone v černé řase, čelo spíná cetek třpyt,

ve živůtku pestrém plná zachvívá se ňader vlna, v ústech bílých zoubků kmit.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Poslední láska Dona Juana. (XXVI.) · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove