Skip to content
1853–1912

Poslední láska Dona Juana. (XIX.)

Jaroslav Vrchlický

Neodejdeš odsud živý! Dříve, nežli v Styxu nivy vstoupíš sám, stín mlčenlivý, lítostí svůj pykej hřích!

Mnoho, věř mi, slzy smyjí, čím se hlouběj’ v duši ryjí, v modlitbě se křídla kryji, křídla bílá jako sníh,

jimiž nad pekelnou smolu černá duše ze plápolu vzlétne v světla paprscích!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Poslední láska Dona Juana. (XIX.) · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove