– Vemte za vděk touto celou!
pravil mnich a úzkou, stmělou
síňku otevřel a s bdělou
pozorností zavřel zas.
Don Juan postoupil blíže,
jedno okno samá mříže,
hřbitovní jím viděl kříže,
stromy, jimiž vichr třás’.
Odvrátil se, used’ v křeslo,
v dumy oceán jej neslo
vzpomínání v zašlý čas.