V plaché záři nových blesků
zbraň se mihla v hlučném třesku,
Leporello zahřměl v desku:
Pomoc ! Asyl! hlasně křik’;
rána dutá zněla spěchem,
chodbami se nesla echem,
jako lkáním, jako vzdechem
na zvonici sejček vzlyk’.
Skřípla vrata, holohlavý
mnich je vpustil v klášter tmavý,
ani nehles’ na jich dík.