V svém dobrodružném žití, v půtkách, v řeži
a v soubojích, na cestách mořem, zemí
ten divný zachytil typ mezi všemi
kdes v pusté krčmě nebo na pobřeží.
Na tváři této podivný taj leží;
svit dobrácký ten jasní pohled němý,
však potutelnost hraje tahy těmi,
kol kterých sporé licousy se ježí.
Ký falešný to hráč a dobrodruh,
rváč, lotr, cti a studu zloděj podlý –
a zvěčněn stejně jak Achill či Plato.
Ó umění, tys žití pravý vzruch,
jeť nesmrtelnost, kde tvůj paprsk prodlí,
jeť špína duhou hned a nachem bláto!