Z mlh zatím vstalo jitro čarokrásné,
si s čela střáslo mlh kadeře řasné
a prodchlo vůní každou zkvětlou snět
a vyzlatilo každou nebes chmuru,
až odvážil se skřivan do azuru
a písní jedinou byl jeho let.
Na hradě rohy hlasné zvučně zněly,
a brzy rytíři ye stran všech spěli
ku hradu Hildy, který v páře skryt
jak fantom snů se nad krajinou míhal;
roh neust8l a stále most se zdvíhal,
div mohl hostům postačit.