Skip to content
1853–1912

Pomsta gnomů. (XXVIII.)

Jaroslav Vrchlický

Ten pařez, kmen neb vydoutnalý kořen jest začarován, ku neštěstí stvořen, jen z něho tryskne tanec světýlek; květ kapradí má pod ním klasy zlaté,

jen pod ním roste býlí jedovaté, v němž rosu sbírá čarodějnic vztek; a vyroste-li strom na tomto místě, pak šibenice bude z něho jistě;

a kořen-li – ach, kdo jej překročí, ten v jednom kuse v lese nebo v pláni kol musí obcházeti bez ustání, jak závrať když jím zatočí.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Pomsta gnomů. (XXVIII.) · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove