Ten domek malý, nízký, všední, prost,
půl oprýskaných zdí list kozí halí,
kdys tajil srdce nejryzejší skvost
ten domek malý.
V něm láska bez sobectví byla host,
jak v něm jsme těšili se a jak smáli!
Co život byl, co všecka budoucnost?
Stín v letu píše na zeď: Ideály!
Vzpomínka klene teď jen křehký most
pro duchů kroky... jakoby se bály,
jdou myšlenky... dnes již je minulost
ten domek malý.