V Dantu čet’ jsem po dávných zas letech
a mé tužby vše se rozehrály,
jak když slunce těká v ledných květech,
jak když slunce do křišťálu padne,
tisíc barev kouzlí po zdi bílé –
kolem přeludy zas tancovaly...
v celém jasu,v plné mládí síle,
božsky čisté tak a jak led chladné.