S dlouhým, táhlým rachotem
hrom se vzdaluje,
čerstvým deštěm voní zem,
pták se raduje.
Všecko dýše ze všech pór
nový žití dech,
západ šlehá v mračen sbor,
v perlách tone mech.
Všední motiv ku básni
ve pozdní tvůj věk:
„Tobě též se vyjasní,
ztichne bouře jek.
Rovněž sobě oddechneš,
z dusna bude chlad,
a jen písně, kam se hneš,
v sny ti budou hrát!“
Tak si zpívá naděje,
tak mne konejší,
však ty bouří peřeje
jsou mi milejší.
Svědky jsou mi, že jsem žil,
a já žil tak rád,
pak jen vím – až přijdu v cíl,
půjdu už jen spat.