Udeřte v bubny již! Jaký to nádherný, příšerný zvuk! Udeřte v bubny již! Jakby to hnátů zněl o sebe tluk,
Filip, ten slyší to v loži svých muk: Ať žijí žebráci i jejich pluk! Udeřte v bubny již! Španělská posádka
víří kol, hýří kol jak hustý sníh, španělská posádka; samý to zloděj a taškář a mnich, samá to zpupnost a smilství a pych,
samý to chřtán jen a samý to břich, španělská posádka! Skvrna jsou před Bohem, inkvisic posvátných hanební slidiči,
skvrna jsou před Bohem, daviči, paliči a studnic traviči, dětí jsou Herodi, dívek jsou mamiči, však z krve dračí zas dračí plod vyklíčí!
Skvrna jsou před Bohem! Ať žijou žebráci! My svorně a vzorně a vzdorně již v šik! Ať žijou žebráci!
Tu fičí kule, ó buď za ni dík! Tam řinčí palaš, tam zní mroucích křik, v chmurný Eskurial povyk náš vnik’: Ať žijí žebráci!
Papež a papšata! Však na ně vztáhnul Bůh již svoji dlaň, papež a papšata! Satana pozvali k honbě – my laň –,
před ním, by chytli nás, sklonili skráň, zem naše – výkupné, krev naše – daň – papež a papšata! Však meč jest vytasen!
Pomsta jde boží a hřmí ze všech stran, však meč jest vytasen! Pomsta jde boží, jak věštil ji Jan! Apokalypsy drak otvírá chřtán;
zítra je otrokem, dnes kdo je pán! Však meč jest vytasen! Ó ta krev nevinná! Ta roste a roste až v krvavý mrak!
Ó ta krev nevinná! Ta syčí a křičí, až přechází sluch i zrak, a vy jste ji chlastali jako ten lačný drak, krev dětí, krev panen jak v poli rudý mák –
Ó ta krev nevinná! Ta vaše Armada! Z karet jak domky se pyšní a pne, ta vaše Armada!
Však posounem vichrů svých Hospodin hne, kde díte vy „Ano!“ on řekne své „Ne!“ Satan vás napálil, ruce si mne! Ta vaše Armada!
Udeřte v bubny již! Prapory vzneste výš! Španělská posádka z lejna a pozlátka
skvrnou jest před Bohem v pochodu ubohém! Ať žijou žebráci v chatě i paláci!
Papež i papšata rota jsou proklatá! Však meč jest vytasen, nastává soudu den!
Ó ta krev nevinná kypěti počíná! Ta vaše armada vrahů je hromada!
S námi je svatý kříž. Co žití tulácké? Až k holi žebrácké věrni jsme, vlasti, slyš!
Udeřte v bubny již!
Cookies on Poetry Cove