Ba, chtěl bych celý svět
svou touhou přeletět!
Však vždycky padnu zpět
jak skřivan do svých brázd,
a z všeho naposled
zní: Vlast, jedině vlast!
Ta hrouda, černá zem!
Co, ach, tak navzájem
nás poutá? Nebes lem
že citu toho část?
I mroucím řeknu rtem:
Jen vlast, jedině vlast!