Hle, za včelou motýli v spěchu,
v lupení krůpějí třpyt,
co slziček, zvonků a mechů,
co vůně a kouzelných dechů
musí v tom doubí se krýt!
Zda viděl jsi chaloupku v háji,
v okénku měsíce kmit,
nad přístěnkem holubi hrají...
zde srdce jak v kouzelné báji
musí jen o lásce snít.
Což potom ty hedvábné řasy
a očí čarovný svit,
ten úsměv, to čelo, ty vlasy...
Můj bože, co lásky a krásy
musí v tom srdéčku být!