Hravý úsměv a nic víc,
to je nic,
přelítne jak motýl tahy,
kmitne se a znikne záhy,
chytit ho, toť věru div!
Vlídné slovo a nic víc,
to je nic,
dozní jako píseň duchů,
sotva že se sneslo k uchu,
andělský hlas hvězdných niv. –
Ruky stisk a dál nic víc,
to je nic,
sotva cítíš vznik ten divý,
lávu, plamen v svoje čivy
a zas chlad a mráz jak dřív.
Políbení a nic víc,
to je nic,
mana sladká, něha krátká –
a přec věčná k písni látka,
lepší nemáš jaktěživ!