Při pouhém pomyšlení
jak děcko jsem se třás,
že směl bych v blahém snění
kdys zlíbati tvůj vlas.
Jen z lehka, jak by z dáli
leh vánek do fijal
a ty by zadýchaly
a vůně šla by v dál.
Tou vůní vánek zpilý
že voní sám, by mnil, –
a zatím v této chvíli
jsem juž tě políbil.