Přijde-li srdce jako květ bílý
náhodou do cesty nám,
možno tu ještě váhati chvíli?
Utrhnout? Nemám, či mám?
Čistě tak dýše, voní a svítí,
v kalíšku hvězdný má pel,
kým by to mohlo zázrakem býti,
lhostejně abych kol šel?
Ale když kolem tolik je květů
a jeden jen pro všecko cit!
Míti ach, bohatství všech hvězdných světů
a životů tolik též mít!