Myšlenky – moře rozvlněné,
nad nimi tichý měsíc – cit,
vtip – vítr, do dálky mrak žene,
by slunce mohlo na blankyt.
Tož slunce – nesmrtelná krása,
a v středu všeho básník sám,
ať kvílí, dumá nebo jásá,
by vše stkal v písně drahokam.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.