Tak mine den,
co zbude z něj?
Jen plachý sen
a beznaděj!
Sám jsi a sirý,
když ztichne shon,
tvůj den byl lyry
spuchřelé tÓn.
Tak mine den,
článkem jen byl
v řetězu změn,
v kterých jsi žil.
Lomcuj tím řetězem
a ptej se as,
kdo bude vítězem,
Bůh nebo ďas?
Tak mine den.
Tvá vůle v něm
ve tříšti pěn
sestra je všem.
Kde je tvůj skutek?
Zaklet byl v snech.
Zbyl tu jen smutek,
touha a vzdech!
Tak mine den,
s hvězd jenom cosi
schvělo se v sen,
pláče a prosí.
Tak mine den,
beznaděj, sen,
vše lichá žeň,
líp, zapomeň!