Bakch a Venuše prý nedruží se spolu,
říkávalo staré přísloví,
zřídka k jednomu prý sednou stolu,
navzájem si kují okovy.
Zdá se mi, to staré pořekadlo
pro mou osobu že neklape,
sotva Bakch navštívil večeřadlo,
luzné dítě za ním přicape.
Jenom z říše snů mých přijde – škoda!
a se vbrzku rozplyne mi v sen,
věčným dík, že z vína není voda,
neoklame – já jsem spokojen!