Jak povrchní jsme, jak si s pojmy hrajem!
Kdos umřel. Zde je parte s černým krajem.
Kdo zbyli zde, „jsou všickni zarmouceni,
tou nečekanou ztrátou rozdrceni“;
tak praví v začátku, tři řádky dále
v svém pokračují bezútěšném žale,
že v lepší svět Bůh mrtvému prý kynul.
Když věří v skutku to, tím ves bol minul.
Proč tedy s křečí držíme se žití?
Nad tímto jsem se musil zamysliti...