Já přišpendlil motýla snů,
jenž dlouho skrání mou těkal,
a spoustu ztracených dnů
v mé duši čekal a čekal.
Má báseň není napsána,
však v duchu zřím ji celou,
a pocity sladkého hosana
dum sluji zlatí mi stmělou.
Teď pro poklad jen sáhnouti
tou zvyklou výbojům rukou,
se v propast směle nahnouti,
ať křídla sov divoce tlukou!
Teď jen tu píseň vyslovit!
Kyň dál mi jen všednosti jarmo,
já zkusil to, co je chtít a žít,
a jedno vím, nežil jsem darmo.