Skip to content
1853–1912

Osudy. (III.)

Jaroslav Vrchlický

Tak lidský život určen jednou z tří těch nesmrtelných dál se rozvíjí. Zde ku povahám různým najdeš klíč, pod novou maskou staré Fatum zas

na stolec vlády sedá. Don Juan na srdce políbený Lilitou v prach smýká srdce, smýkán vášní sám; v snech ráje serafinský bratr, mnich

zří Madonnu stát nad svým žaltářem a usmívat se v tichý duše ples, co bratr obou, sedlák neznámý, jen láskou k rodné svojí hroudě živ,

pohrává prstem hrubým ve vlasech svých dětí, patře okem poklidným přes orný lán, jak chaty jeho kouř se zvedá ku obloze večerní.

Jej matka Eva políbila v snu, sám neví ani, kterak šťastný jest!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Osudy. (III.) · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove