V sluj Nissy stinnou před zlým hněvem Hery
jej zachránil v čas Merkur křídlonohý
a nymfám svěřil děcko, mezi bohy
než vstoupí v mládí věčném z naší sféry.
Zde v úžlabí skal, hvozd jež chránil šerý,
jej Nymfy kojily a satyr mnohý
nad laur a břečtan skláněl křivé rohy,
až k slzám dojat; hromu pod údery
když praštěl hvozd, hned slétly se vše Musy
a hudbou edenskou v ráz utlumily
kvil vichrů v skalách, bouře líté hrůzy.
Pan kosa vzbudil, by pěl ze vší síly,
a Merkur ve vzdušné se stavil chůzi
zřít děcka rty, jak z Dryad prsů pily.