V osení mladém vítr si hraje,
do vln je lehce kadeří,
na meze hezky po oba kraje
usedla douška mateří,
vonná ta duše českého kraje.
Sluníčko boží vesele plaje,
každý zde v štěstí uvěří,
skřivan své nad ním trilkuje báje
v osení.
Malé to hnízdo, sotva tam zraje
chmýř písklatům těm do peří,
pěnice zpívá na keři,
a co jde duší, na písně taje;
myšlének vlní se v srdci a vlaje
osení!