Slunce, vzduch i pestrý motýl
vše jest novým poupěti,
když se úzká vazba jeho
novým jarem rozletí.
Tak i já jsem děcko malé
do světa se zadíval,
vše mi bylo krásným, novým,
já jsem nikdy nezíval.
Na konci však muž i žena,
kmet i dítě sevšední,
a to lásky pestré kvítí
v bolehlav se promění.
A tvůj život boluplný
lovce stopa v pralese,
svadlým listím upomínek
budoucnost ji zanese.
A ty rány trpkých klamů
nikdo v světě nezléčí,
tu pak hledáš v umírání
originál nejvěčí!