Staré zdi a omšelé,
sýček jen v nich úpí,
v noční tiši setmělé
stínů táhnou hluky.
Choré luny matný plam
do zřícenin vniká...
Marný poplach... bloudí tam
panna Romantika.
Chodí s písní slavíků,
kvílí, úpí, sténá,
od nevděčných básníků
je dnes opuštěná.
Nad rozvaly netopýr
svislým křídlem bije...
Těžce vykoupen je smír
zašlé poesie!