Okamžik je plaché děcko,
za kštici jen chytni jej,
nemá nic a dá ti všecko,
v něm je žití ruch i rej.
Co máš dlouho? Radost? Mládí?
Kam chceš s nimi? Marný sen!
Čas tak neúprosně pádí,
mine noc a mine den.
Okamžik je všeho králem,
pokud v dlaň jej zachytíš,
v světa víru neustálém
on je blaha pevná číš.
Na rtech lásky, v tvůrčí chvíli,
kde je všeho bytí vznik,
s věnem žití se ti chýlí
jediný bůh – okamžik!