Jak nemilovat oblaka,
jež mění se a pomíjí,
tu jako prales lilijí,
tu tatarská jak čabraka.
Tu promění se na draka
a křídlem hvězdy zakryjí;
jak nemilovat oblaka,
jež mění se a pomíjí.
Vím, duši mou to přiláká,
jak pohár žití dopiji,
v jich blesků zářnou glorii
rychlejším letem nad ptáka!
Jak nemilovat oblaka,
jež mění se a pomíjí.