Nech spát celou zem, jenom do snů vem
ten trilek ptáka chvějný, poslední,
kam svou duši vdech’,
ten tón se chvěj, zvoň, zpívej v tvojich snech
láskou a touhou celou noc dlouhou, až se rozední!
Nech i slunce spát, dej si do snů plát
jen zlatý jeho zážeh poslední
ve paprsků stech,
ten svit plaš stíny, vše ti vyzlať v snech
celou noc dlouhou láskou a touhou, až se rozední!
Nech spát lásku též, jenom v sny vzít spěš
ten polibek můj vroucí, poslední,
vyznít jej tam nech
celou noc dlouhou, celou noc dlouhou, až se rozední,
sta jiných bude se ti chvět juž na ústech!