Pln odporů je! – Věřím, páni drazí,
však oč je, pravím, lepší jeho doba?
Ta v masce proroka a v masce snoba
na jednu kartu jak on všecko sází.
A sama neví dnes již, co je frasí,
hned pokrytecky líbá pouta roba,
pak třese jimi a své rány Joba
si hladí sama, neví, co jí schází.
Ach, vůle, dobro, zlo! – Ó samé cetky!
Na hůlce Číňan motýlky tak pouští!
Ó kaleidoskop, jak to hrá a víří!
Na místo skutků, myšlenek jen zmetky,
pláč Niobin, co Šílenství kdes v houšti
již otvírá svá křídla netopýří.