Nic to platno! – Nezbudujem’
sobě žádný pevný svět.
Po neznámém moři plujem’,
chceme výš a padnem’ zpět.
Vše se láme a nad trosky
stěží láska zářný, božský
pozvédá svůj čistý květ.
Nic to platno! – Kudy k cíli?
Každá cesta daleká!
Dobrý žaludek a síly
máš-li, studuj člověka!
Nejsi-li však athlet drzý,
zhnusíš si tu práci brzy,
kal a hnus tě poleká.
Nic to platno! – Zmoudříš sotva,
aby k jádru pronik’ blíž,
bezúčelné práce kotva
slabounká je pro tu tíž,
zbude jenom poesie,
dívčí sněhobílá šíje
a pak v posled plná číš.
Nic to platno! – Honíš stíny,
sobě sám chceš něco lhát,
aby po století jiný
moh’ z tvých veršů mízu ssát?
Penelopy nech to plátno,
strhej ho radš! – Nic to platno
a hleď pouze milovat!