Nést kříž svůj dál, toť všecka moudrost světa
a neklesnout – a přec Bůh pod ním kles’.
Co zbývá tobě, když je po všem veta,
než k hranici bys vlastní dříví nes’.
Ó je to triumf, jásot, hudba, ples:
nést kříž svůj dál!
Blíž pohleď naň! On liliemi zkvétá
a lilie ty rostou v celý les,
sta andělů ti do cesty je metá –
nést kříž svůj dál!
Tvá celá duše protržený jez,
sta proudů v jeden vodopád se splétá.
Být připraven – ó pomni na Hamleta!
Vše marno! Jediné jest správné dnes:
nést kříž svůj dál...