V zlatu jarní nálady
vzplál nám ku štěstí den prvý,
žulové má základy,
stmelené jsou naší krví.
Nahoře však drobný květ
zlaté pampelišky chví se,
pozor, foukneš, dá se v let
a již více nevrátí se.
Pouze chmýří kol a kol
škoda pro to písně, slova –,
ale utiš srdce bol,
z lásky vzkvete štěstí znova.