Neříkej, že štěstí dost,
víc že mně nelze snésti,
právě stín v něm drsný host
po větším je touha štěstí.
Piješ – chtěla bys pít víc,
rty zas práhnou novou žízní,
důkaz vzdech a ruměn v líc
v polibcích vše nových vyzní.
Štěstí lásky vyčerpat
marná snaha jako moře,
které hoch chtěl přelívat
malou škeblí. Jestiť zoře.
Jestiť velká záplava
štěstí lásky jako naše,
tam kde hasne, nastává,
nelekej se o ně plaše!