Běda, nevím sobě rady,
pad jsem v důlek dívčí brady,
v rozházené vlasů sítě,
v úsměv plný rajské vnady,
mezi perlí řadu dvojí,
plnou dvorné, sladké vády,
do růží a do lilijí,
pod kterými plno zrády,
srdce mladé se mi směje,
takže nevím, kam a kady!
Pěvče, pojď mi ku pomoci,
ale nech si rhytmu spády,
rýmů něžné cukrování
i obrazů Iliady.
Líbej, to snad víc pomůže
než to všecko dohromady!