Skip to content
1853–1912

Naposled!

Jaroslav Vrchlický

V loučení v Tvém objetí slz nemohu zdržeti; i ta snítka zachvěje se, když s ní ptáče uletí!

Až můj život uvadne, nebuď Ti to záhadné; i studánka zakalí se, když tam kámen upadne.

A má píseň blouznivá, víš, proč ještě vyznívá? Vždyť i slavík před svou smrtí naposled se vyzpívá!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Naposled! · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove