Nad úmrtím synka žena lkala příliš;
děl k ní rabbi Hillel: Proč tak, matko, kvílíš?
Z číše žití on pil sladkou krůpěj jednu,
hořkost uspořil si, ta vždy padá ke dnu.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.