Ty vzrostlý v žáru slunce tropického, chraň mne teď,
ó liste!
před slunce žárem hustých stínů setkávej mi zeď,
ó liste!
Zřels karavany táhnout pískem pouště palčivým,
chraň snů mých karavanu i myšlének mojich změť,
ó liste!
Lvů řvaní slyšel jsl i Muezinů táhlý zpěv,
při slunce vzchodu kterak sobě zněly v odpověď,
ó liste!
Zřel’s na oase snad, jak nad cisterny zrcadlo
do Mekky poutník skláněl vedrem bronzovanou pleť,
ó liste!
V almejí tanec vál jsi chlad při sladkém svitu hvězd,
a v loktech bouřných Samumu jsi chvěl se jako smeť,
ó liste!
Teď urván kraji rodnému nad spoustou starých knih,
neb za zrcadlem budeš tlít, kde kočiček ční sněť,
ó liste!
Až okny bude řinčet bouř, lijavec a sníh,
v mé dlouhé, zimní večery do záře krbu hleď,
ó liste!
Co k písni v šumu samovaru řekne Jaroslav:
Ty hvězdou sviť, motýlem vzleť a růží zkveť,
ó liste!