Skip to content
1853–1912

Na Lüneburské stepi.

Jaroslav Vrchlický

Step se táhne, step se táhne do daleka, bezdná, dlouhá, zdá se čekat na člověka. Jak bod on se mihne na kraj její řízy, jak stín přejde po ní a zas jak bod zmizí.

Vřes jen kvete, vřes jen kvete po ní kolem, mrak jen letí, mrak jen letí dlouhým polem. Stesk tě schvátí, když zříš mračna v mlhy změti, věříš: V rej to čarodějky kamsi letí...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Na Lüneburské stepi. · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove