Zas dopsáno. Ach, tak se život stáčí!
Byl dobrý? Zlý? – To věru těžko říci.
Byl dobrý duší Tvojí milující
a zlý, když bez Tebe jsem hynul v pláči.
Tak pomalu se na Golgotu kráčí,
tu Cyrenský jde Šimon s vlídnou lící,
tam hebrejská řve luza zlolající,
kříž naší muky v prachu hloub se vláčí.
Však Šimon se mnou jde – to rozhoduje,
zvlášť můj má vlídné tak a sladké tahy,
tak měkký ruky stisk, tak úsměv milý,
že kdybych u cíle stál, oddychuje,
rád, konec všeho že mi kyne blahý,
on řek by: Znova! – Začal bych v té chvíli.