Dopsána kniha – Marné sny a touhy!
Sta listů plno illusí a dum;
já nemám síly znova chýlit k rtům
číš přeludů, můj zápas byl tak dlouhý!
Já démanty chtěl sbírat z žití strouhy
a hvězdy tkáti do kšticí svým snům;
však „s bohem“ zatím dávám štěstí dnům,
jež blednou v dál jak červánkové prouhy.
Co napsat ještě na poslední list?
Dopsána kniha. – Kdo to bude číst?
Vím, jedna duše, a jsem šťastný přeci.
Té žil jsem, snil jsem, pro ni jsem to psal,
nechť spoutaný oř o stáj tluku dál,
nechť zpívám hořce, jatý pták v své kleci.