Na věži stojí, v úhly světa volá.
Od noci k jitru modlitba to stálá
do hvězd i k zemi: Veliký je Allah!
do ruchu města i kde poušť je holá.
Lid neposlouchá, nebo jenom zpola,
za obchodem, za lupem každý cválá,
on v noci chlad i v žár, kdy slunce sálá,
dál křičí, srdce touze neodolá.
Ó básníku! V něm svého pozdrav bratra!
Ty rovněž bdělý na myšlénky věži
svou píseň házíš do všech úhlů světa.
Bez účasti se dole hemží chátra,
však maják ty jsi věčna na pobřeží,
kterému v srdci růže božství zkvetá!