Ať k nebi pozvedáte oči cudné,
ať bijete se v ňadra pokrytecky,
vždy krásný bude čistý profil řecký,
vždy růže vonné a žen oči svůdné.
Rád věřím, že jsou pro vás málo schůdné
ty srázy myšlénky a spády všecky,
však poesii dávat cumel dětský
jest nejdřív směšné a pak strašně nudné.
Vy chcete moře zastaviti dlaní
a hvězdy schytat noční pod čepici,
bab starých slinou zhasit krásy plamen.
Leč ona dál svou hymnu vítězící
nad světem jásá v tichém usmívání,
jí zbude budoucnost – vám v ruce kámen.