Snad potlesk hřmí a snad se panstvo baví.
Ve chudé jizbě své v lenošce dědů
on churav bdí pln otravného jedu,
jenž zvolna krev i mízu na led taví.
Ach, vaše řády, instituce, stavy
a horší moci háv pln děsných vředů,
z vás všech – moh’ říci – tkáň své básně předu,
škleb histriona pro vás – mně laur slávy.
Co viděl jsem, to viděli též jiní,
však vysloviti to, já doved’ pouze,
dnes nevím, co víc duši i dlaň špiní.
Ach, pohrdání pes a čubka nouze!
Dech ostrý smrti stočil se mnou síní.
Mřít, největší je z všeho dobrodiní.