Dík za každou krůpěj hořkosti
do číše radostí mých,
tou spíš se živím k sytosti
než tím, co ples dá a smích.
V mžik zvětrá radost, odplavá,
dóm naděje z karet se boří,
však z hořkosti růže krvavá,
ta aspoň v písni mi hoří!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.